KARLOVARSKÝ KRAJ
BOLŠEVNÍK VELKOLEPÝ
metody likvidace
Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) je mohutná rostlina, jejíž domovinou je oblast mezi Černým a Kaspickým mořem v jihozápadní Asii. Tato dvouletá až víceletá bylina dorůstá až několika metrů, ve středoevropských podmínkách může její výška dosahovat i k 5 metrům. V minulosti byl bolševník do Evropy přivezen jako okrasná rostlina a následně se začal šířit do volné krajiny. V současnosti se vyskytuje i na území České republiky a způsobuje nemalé problémy nejen tím, že ničí původní ekosystémy, ale také ze zdravotního hlediska. Šťáva z lodyh a listů této rostliny obsahuje fototoxické látky, které na světle způsobují puchýře, záněty až těžké poleptání kůže, které se velmi pomalu hojí.
Bolševník velkolepý patří mezi invazní druhy rostlin se schopností šířit se poměrně rychle a úspěšně na rozličná stanoviště. Vytváří velké množství semen, která si uchovávají klíčivost několik let. Asi po třech letech je klíčivých semen sice jen malé procento, přesto však, bereme-li v úvahu, že jedna rostlina je schopna vyprodukovat cca 30 000 semen, vytváří bolševník velmi početnou semennou banku. Semena začínají klíčit brzy na jaře a v příhodných podmínkách rychle vytváří hustý porost, bránící růstu jiných rostlin. V závislosti na podmínkách může docházet k rozšíření plochy ovládnuté bolševníkem až o desítky metrů čtverečních za rok. Vzhledem ke strategii rozmnožování bolševníku v našich přírodních podmínkách není možné jeho potlačení bez lidského zásahu. A právě to je předmětem projektu, včetně jeho udržitelnosti, který tuto problematiku řeší aplikací vhodných chemických a mechanických metod.
KARLOVARSKÝ KRAJ
MECHANICKÉ METODY LIKVIDACE
Jejich použití je nutné všude tam, kde z důvodu ochrany vod, přírodních léčivých zdrojů (OPPLZ), zón CHKO a jiných omezení ochrany přírody není možné použití chemických přípravků a dále všude tam, kde jsou lokality na plochách ekologického zemědělství (LPIS).
Metody jsou vyznačeny v mapách výskytu a detailní omezení pro každou parcelu jsou stanovena také v Informačním systému Heracleum, kam mají přihlášení uživatelé přístup (viz záložka IS HERACLEUM)
Řidší výskyt lze s úspěchem likvidovat i seseknutím nízko u země mačetou nebo lépe nabroušenou lopatou, případně vyrytím celých rostlin či přeseknutím kořenů. Sesekávání je také možné dále kombinovat s nátěrem herbicidem – viz dále „seseknutí a nátěr“.
K sekání je možné na plochách přístupných pro mechanizaci použít vhodnou zemědělskou techniku. Okraje ploch je třeba vždy dosekat křovinořezem nebo ručně mačetou apod. Ostatní plochy je možné sekat křovinořezy, mačetou nebo nabroušenou lopatou na dlouhé násadě.
U ploch, kde je prováděna vlastníkem či nájemcem pastva, bude podle zařazení do ochranných pásem a zón buď proveden postřik – po dohodě s vlastníkem a při dodržení ochranných lhůt (viz dále), nebo budou posekány tzv. nedopasky (viz také ekozemědělství).
Sečení bude prováděno min 2 až 4x ročně. První dvě seče mají být provedeny v termínech:
první seč do 30. 6. a druhá do 31. 7., další seče mají následovat dle potřeby.
První seč má být prováděna od počátku kvetení do jeho vrcholu (cca konec května – červen). Je třeba sekat celé porosty bolševníku nebo jednotlivé rostliny při bodovém výskytu co nejblíže u země, tzn. ne jen kvetoucí jedinci, ale i listové růžice. Není třeba sekat okolní travnaté porosty, pokud se v nich rostliny nevyskytují. Při řídkém výskytu je možné jednotlivé rostliny odstranit také odkopnutím nebo vyrytím. Správné načasování je velmi důležité, v případě že se zásah provede příliš brzy (před kvetením), zůstane rostlinám dostatečné množství nashromážděných zdrojů pro další rychlou regeneraci a seče se musí opakovat vícekrát.
Bolševník navíc po prvním posečení, zejména na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích, často volí strategii, při které vyroste jen minimální listová růžice a krátký (cca 0,5 m vysoký) stvol s menším složeným okolíkem květů, který se snaží rychle vykvést a vytvořit semena. Celé to nastává do cca 3 – 4 týdnů po 1. seči.
Druhá seč musí proto následovat cca 4 týdny po první, protože jen tak dojde podle zkušeností k největšímu oslabení rostlin a je zabráněno tvorbě semen na lokalitě.
Vzhledem k obrovské vitalitě rostlin je třeba 2x pokosené porosty dále kontrolovat od druhé seče až do konce měsíce září, pokud dojde k výskytu nových kvetoucích rostlin, je nutné je posekat a poslední kontrolu a případné dosečení provádět koncem září nebo října. Druhá seč proto zahrnuje jednak posečení porostu a jednak další kontroly a případné sečení dle individuální potřeby. Obecně platí, že na lokalitách s pokryvností 1 a 2 (do 50 %) postačí porosty kontrolovat a případně dosekávat obrážející jedince, kteří se snaží vykvést, zatímco na hustě zapojených plochách (pokryvnost nad 50 % – kategorie 3 a 4) je nutné provádět, třetí a případně i čtvrtou seč i v případě, že rostliny na lokalitě nekvetou, ale pouze vytvářejí listové růžice. Navíc se tím porost oslabuje a v příštích letech je zásah účinnější a práce pro zhotovitele méně náročné a tím i méně nákladné.
Sečení bylo v roce zahájení projektu (2013) také prováděno 2 až 4x ročně, vzhledem k časovému harmonogramu projektu bylo ale jejho načasování jiné. První dvě seče byly provedeny v těchto termínech: první seč byla zahájena neprodleně po podpisu smlouvy (první polovina srpna) a ukončena do 15 dní od podpisu a druhá cca po měsíci po první seči.
První seč byla prováděna tak, že pokud již byly porosty ve fázi zelené zralosti semen a nebo v pozdějších fázích, byly okolíky soustředěny na vhodném místě a spáleny nebo jinak zneškodněny. Šlo také odstranit nejprve pouze okolíky odseknutím, a ty pak odstranit z lokality, u rozsáhlejších porostů bylo možné také použít tzv. mulčovací sekačky.Vždy bylo cílem zabránit dozrání semen a vysemenění rostlin na lokalitách. Zhotovitel musel veškeré tyto zásahy a s tím spojené náklady zohlednit při stanovení ceny zásahu.
Druhá seč následovala cca 4–6 týdnů po první, a to zejména v případě porostů s pokryvností nad 50 % (kategorie 3 a 4). V případě pozdě sečených porostů nedocházelo k tak masivnímu obrážení rostlin, při jednotlivých výskytech tak někdy nebylo ani druhou seč třeba provádět celoplošně, postačilo porosty kontrolovat a likvidovat jednotlivé rostliny.
Zvýšené náklady na odstranění dozrávajících okolíků v roce 2013 byly kompenzovány nižšími náklady na 2. případně 3. a 4. seč. Obecně ale nelze tuto metodu (sečení ve stádiu konce zelené zralosti) doporučit, protože je jednak pracovně i logisticky náročná a hlavně proto, že existuje veliké riziko vysemenění rostlin buď na lokalitách při sečení nebo při transportu biomasy, a hrozí tak zamoření dalších míst bolševníkem. Proto bylo v dalších letech (2014 – 2015) postupováno dle výše uvedené metodiky.
Přesekávání kořenů může být prováděno v průběhu celého roku. Metoda se používá obvykle na plochách s nižší pokryvností (kategorie 1 a 2) a menší plochou (do cca 500 m).
První zásah musí být proveden nejpozději před tím, než rostliny nasadí na květ, tzn. v dubnu až v květnu. Po cca měsíčních intervalech musí zhotovitel lokalitu kontrolovat a vyrývat rostliny, které se nepodařilo zlikvidovat při předchozích zásazích.
Přesekávání kořenů se většinou provádí běžným rýčem s ostrým koncem. Kořen by měl být přerušen aspoň 10 – 15 cm pod kořenovým krčkem, aby byla zasažena dělivá pletiva (meristémy) v této části, díky kterým rostliny snadno obrůstají (regenerují), na jaře je práce snazší a je menší riziko potřísnění se šťávou. Vyryté kořeny se ponechají na povrchu půdy vyschnout, u zamokřených lokalit je žádoucí jejich odstranění z lokality.
Účinné je také tzv. „jarní vykopávání“ prováděné brzo na jaře, jakmile se rostliny objeví (konec března – duben) nabroušenou motykou (tzv. srdcovkou), rostliny jsou malé, meristémy jsou pouze 5 – 10 cm hluboko a riziko potřísnění fototoxickou šťávou rostliny je téměř nulové.
Tam, kde je hospodařeno v režimu agroenvi a ekozemědělství, musí být zásahy, jako je sekání či vyrývání rostlin, koordinovány po dohodě s vlastníky. Vzhledem k tomu, že v režimu ekozemědělství jsou zpravidla čerpány dotace na 1. a 2. seč z jiných dotačních programů, bude v rámci projektu zajištěno pouze dosečení okrajových ploch a ploch, kde není v terénu jasná hranice pozemku a přiléhá k pozemku v režimu eko, plus případné posečení celých lokalit, které se i po 2. seči ekozemědělcem snaží znovu vykvést. Cílem je na těchto plochách zvýšit účinnost omezování výskytu sečením, a proto musí zhotovitel provádět kontrolu posekaných ploch ekozemědělci a dosečení míst, na nichž dojde k obrůstání rostlin a opožděnému kvetení. Sečení může být provedeno mulčovací sekačkou, protože porosty bolševníku jsou při této 3. seči řídké. Biomasu, není nutné odvážet, protože mulčováním jsou rostliny rozmělněny na malé části, které nedusí doprovodné porosty.
Na eko plochách často probíhá pravidelná pastva, která postupně vede ke vzniku zapojených travních porostů, ve kterých má bolševník menší příležitost k vyklíčení a uchycení. Vzhledem k rozdílným požadavkům agroenvironmentálních opatření (tzv. GAEC 7 apod.) a metodiky projektu „Omezení výskytu invazních rostlin v Karlovarském kraji“ musí být zajištěno, aby v celém ošetřeném území nedocházelo k tvorbě semen a dalšímu šíření rostlin. Proto budou na tzv. ekoplochách dosekávány nebo vyrývány tzv. „nedopasky“, tzn. všechny rostliny vyšší než 50 cm a všechny rostliny kvetoucí nebo plodící (i nižší než 50 cm).
Předpokládá se, že plošně je těchto „nedopasků“ cca do 10 % ploch lokalit bolševníku na „ekopozemcích“ (LPIS). Zásah může být prováděn až po provedené seči zemědělcem, a to formou mechanického zničení (dosečením, vyrýváním) rostlin na okrajích polí, v remízcích apod. V rámci projektu mohly být likvidovány pouze tzv. nedopasky.
KARLOVARSKÝ KRAJ
CHEMICKÉ METODY LIKVIDACE
Mezi chemické metody řadíme plošný a bodový postřik, v citlivých lokalitách seseknutí a nátěr herbicidem. Vhodný herbicid je třeba vybírat nejen s ohledem na ekonomickou stránku, ale i na možná omezení zákony a předpisy, a to zejména v blízkosti vodních ploch a toků a v chráněných územích. Dále je třeba znát jeho možný vliv na ostatní organismy (vodní rostliny a živočichy), životní prostředí a lidské zdraví. Důležitým vodítkem je rozhodnutí o registraci, které se vydává ke každému přípravku a definuje možnosti jeho použití.
Při použití herbicidů je třeba preferovat selektivní herbicidy a to všude tam, kde je to možné. Selektivní herbicidy nemají negativní účinky na klíčící trávy a jimi ošetřené pozemky rychle zarůstají travou, která konkurencí potlačuje mladé rašící rostlinky bolševníku a během 1 až 2 sezon jsou některé lokality téměř bez bolševníku, vznikají zde zapojené travní porosty. V případě použití totálních herbicidů je vhodné provést dosetí ošetřených ploch vhodnou travní směsí.
Na plochách v 2. zónách CHKO a v OPPLZ II. stupně (ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů) mohou být na základě výjimky použity chemické metody typu nátěr formou knotového aplikátoru na řeznou plochu nebo nátěr listů, ve vhodných případech i bodový postřik. Každá taková aplikace musí být předem projednána s příslušným orgánem ochrany přírody (správa CHKO, apod.) a nebo orgánem ochrany vod (ČILZ). Zásah nesmí být proveden před udělením potřebné výjimky.
Zásah chemickými prostředky na území CHKO musí být předem ohlášen, využít k tomu lze data z IS Heracleum.
Při plošném postřiku lze používat postřikovače nesené za traktorem a zádové motorové postřikovače. Při bodovém postřiku se používá zádový ruční postřikovač.
Herbicidy se aplikují brzy na jaře, nejlépe v květnu, kdy jsou porosty dobře průchodné, listové růžice jsou již plně vyvinuté, ale rostliny jsou vysoké cca 0,5 – 0,7 m, aby docházelo k postřiku listů shora a aby se aerosol nerozptyloval do širokého okolí. Postřik musí být aplikován do doby, než rostliny začnou tvořit květní stvol. Později již některé herbicidy na rostliny v obvyklých dávkách nepůsobí, zvýšení koncentrace není vhodné s ohledem na okolní porosty a ochranu přírody a aplikace přípravků v době letu včel není vhodná, přesto, že jsou použity přípravky pro včely neškodné nebo neklasifikované. Herbicidy je nutno aplikovat za bezvětří a za suchého počasí v souladu s podmínkami použití přípravků na základě jejich registrace v České republice (viz Seznam povolených přípravků pro daný rok vydávaný Státní rostlinolékařskou zprávou).
V případě zásahu v biologicky hodnotných oblastech, na plochách se smíšenou vegetací, v blízkosti vodních ploch a v chráněných územích bude postřik aplikován za pomoci nástavců umožňujících přesný zásah nežádoucích rostlin. Pokud i po postřiku dojdou rostliny do fáze zelené zralosti semen a pozdějších fází vývoje, musí být rostliny pokoseny a odstraněny z lokality.
V roce 2013 byly práce zahájeny ihned po podpisu smlouvy (srpen 2013), porosty určené pro aplikaci herbicidů byly co nejdříve po podpisu smlouvy nejdříve posečeny. Pokud byly porosty již ve fázi zelené zralosti semen, anebo v pozdějších fázích, byly okolíky soustředěny na vhodném místě a spáleny nebo jinak zneškodněny. Šlo také odstranit nejprve pouze okolíky odseknutím a tyto odstranit z lokality, teprve poté porosty celoplošně posekat např. křovinořezy nebo mačetou. U rozsáhlejších porostů bylo možné použít také tzv. mulčovací sekačku. Vždy bylo cílem zabránit dozrání semen a vysemenění rostlin na lokalitách. Jakmile rostliny obrazily do výšky cca 50 cm, následoval plošný nebo bodový postřik.
Šetrnou metodou likvidace bolševníku je seseknutí stonku a nátěr na řeznou plochu nebo listy. Při využití této metody se nejdříve usekne stonek bolševníku a řezná plocha se natře herbicidem buď knotem, nebo štětcem. Případně se natírají přímo listy rostlin. Metoda je náročná na pečlivost, a její velkou výhodou je, že nezasahuje žádné další rostliny.
KARLOVARSKÝ KRAJ
PODMÍNKY PŘEVZETÍ PLOCH V PROJEKTU (vyjma roku 2013):
Do 30. 6. – min 1. postřik nebo 1. seč ploch mimo ekozemědělství
Do 31. 8. – min 2. postřik a 2. seč ploch mimo ekozemědělství, dosečení nedopasků u ekozemědělství
Do 30. 9. – další postřik a seč dle potřeby, kontrola ploch v ekozemědělství
Konečné předání prací proběhlo k 30. 9. příslušného roku,nedostatky musely být odstraněny nejpozději k 15. 10. daného roku. Rostliny musely být nižší než 50 cm a nesměly kvést nebo být ve fázi zelené zralosti. Na lokalitách nesměly zůstat plodící rostliny ani pokosené/odseknuté okolíky se semeny.
KARLOVARSKÝ KRAJ
FOTOGALERIE
