KARLOVARSKÝ KRAJ
KŘÍDLATKY
metody likvidace
Křídlatka (Reynoutria) je na našem území nepůvodní rostlina. Její expanze byla zaznamenána prakticky všude od nížin až po podhorské oblasti (výjimkou nejsou ani hory – okolí města Přebuz v Krušných horách). V taxonomickém zařazení došlo již několikrát ke změnám, a proto je možné se setkat i s označením rodu opletka (Fallopia) nebo truskavec (Polygonum).
Křídlatky jsou vytrvalé rostliny, které vytváří hustý bujný porost. Její lodyhy jsou kolénkaté, duté a křehké a vyrůstají z oddenků, které mohou být v hloubce až 2 metrů. Svojí výškou mohou křídlatky dosahovat až 4 metrů.
Původně pochází z oblastí východní a severovýchodní Asie. K nám se dostala jako okrasná rostlina a začala se nekontrolovatelně šířit. Nejvhodnějším stanovištěm pro její růst je vlhké prostředí podél vodních toků. Je nenáročná a snese i sušší období a vyšší teploty. Je odolná i vůči většině škůdců a houbám (plísním).
Křídlatka je dvoudomá rostlina, vytváří buď samčí nebo samičí květy. Její semena však v našich podmínkách většinou nedozrávají, ale pokud uzrají, udrží si klíčivost po dlouhou dobu. Rostliny se rozmnožují velmi rychle vegetativně – pomocí oddenků. Nadzemní části u nás zimu nepřežijí, ale díky oddenkům ukrytým hluboko pod povrchem křídlatky bezpečně přezimují a od začátku nové vegetační sezóny znovu obrážejí a rostou velkou rychlostí, a to až 4,5 cm za den.
Křídlatka patří mezi invazivní rostliny, které vytváří husté, rozlehlé monokultury, vytlačuje původní rostlinná společenstva a na ně vázané živočišné druhy. Jejím působením dochází k poškozování břehů, zvyšuje nebezpečí eroze břehů a zvyšuje rozsah povodní tím, že její lodyhy se zachycují na vodních překážkách a vytváří zde bariéry. Křídlatkou zarostlé lokality jsou nepřístupné a snižují průchodnost okolí vodních toků.
Přestože je zásah proti křídlatce nákladný a kvůli její dobré regenerační schopnosti zdlouhavý, je nezbytně nutné ho provádět, aby se docílilo redukce a zamezení dalšímu šíření.
KARLOVARSKÝ KRAJ
MECHANICKÉ METODY LIKVIDACE
Jejich použití je nutné všude tam, kde z důvodu ochrany vod (PHO atd.), přírodních léčivých zdrojů (OPPLZ), zón CHKO a jiných omezení ochrany přírody není možné použití chemických přípravků a dále všude tam, kde jsou lokality na plochách ekologického zemědělství (LPIS).
Metodiky jsou vyznačeny v Mapách výskytu a detailní omezení pro každou parcelu jsou stanovena také v Informačním systému Heracleum, kam mají přihlášení uživatelé přístup (Viz záložka IS HERACLEUM)
Sečení je účinný způsob likvidace, pokud je používáno dlouhodobě a opakovaně. Sečení bývá prováděno křovinořezy, kosou nebo mačetou, vždy co nejníže u země.
V termínu do konce května, je třeba provést první sečení, v této době nejsou výhony zcela vyvinuty a sečení je snazší. Frekvence dalších sečí musí být přizpůsobena růstu rostlin na lokalitě. Rostliny mají být sečeny při dosažení průměrné výšky okolo 40 cm, což představuje zhruba jednu seč měsíčně. To znamená celkem 4 až 6 sečí ročně. Intenzivněji by měly probíhat seče v období květen – červen (min. 2 seče do konce června), od poloviny srpna pak mají další seče probíhat dle růstu rostlin.
V mimořádně citlivých (cenných) oblastech musí být výmladky potlačovány pravidelným sekčením s frekvencí 1× za 2 týdny po celé vegetační období.
Počet sečí v prvním roce projektu (2013) byl, vzhledem k termínu zahájení prací nižší, protože práce byly zahájeny později. Kosit se začalo nejpozději dva týdny po podepsání smlouvy. Další seče probíhaly podle metodiky.
Vykopávání je úspěšné pouze v počátečním stádiu výskytu křídlatek nebo při výskytu jednotlivých rostlin. Metoda je velmi pracná a z hlediska dalšího šíření těchto rostlin riziková. Vykopány mají být celé rostliny včetně rhizomů, které mohou být ovšem zakořeněny až do hloubky 2 m. Metoda je používány pouze u plošně malých nebo řídkých výskytů a v citlivých lokalitách z hlediska ochrany přírody.
Vykopávání má být provedeno několikrát za vegetační sezónu, vždy po obnově porostu po předchozím zásahu. Vhodným nástrojem k vykopávání jsou rycí vidle. Je nutné dbát zvýšené opatrnosti a zabránit přenosu vykopaných rhizomů, minimalizovat přesun (převoz). Vytrhaná a vykopaná biomasa se musí usušit a spálit na vhodných místech. Po podzimním ošetření lokalit (posledním v sezóně) je na některých lokalitách vhodné vysetí travní směsi. Práce by měly být zahájeny v dubnu. Po měsíci by měly následovat opakované kontroly a v případě nutnosti se je třeba zásah opakovat. Ke konci vegetační sezóny je možné zásah doplnit kosením. V prvním roce projektu byl začátek realizace posunut a vyrývání bylo zahájeno co nejdříve po podpisu smlouvy. Rostliny mohly být nejdříve pokoseny a oddenky mohly být vyryty cca jeden měsíc po posečení.
Tam, kde je hospodařeno v režimu agroenvi a ekozemědělství je třeba zásahy jako je sečení či vyrývání rostlin koordinovat po dohodě s vlastníky. Vzhledem k tomu, že na tyto plochy jsou již čerpány dotace z jiných programů, není možné tyto činnosti dublovat. Na těchto plochách často probíhá pravidelná pastva, která postupně vede ke vzniku zapojených travních porostů. Na tzv. ekoplochách jsou pak dosekávány nebo vyrývány tzv. „nedopasky“, tzn. všechny rostliny vyšší než 40 cm.
Předpokládá se, že plošně je těchto „nedopasků“ cca do 10 % ploch lokalit křídlatky na „ekopozemcích“ (LPIS). Zásah je možné provádět až po dokončené seči zemědělcem, a to formou mechanického zničení (dosečením, vyrýváním) rostlin na okrajích polí, v remízcích apod. V rámci celého projektu je výskyt křídlatek na těchto plochách velmi malý.
KARLOVARSKÝ KRAJ
CHEMICKÉ METODY LIKVIDACE
Mezi chemické metody řadíme plošný a bodový postřik, v citlivých lokalitách injektáž nebo nátěr stonků herbicidem. Vhodný herbicid je třeba vybírat nejen s ohledem na ekonomickou stránku, ale i na možná omezení zákony a předpisy, a to zejména v blízkosti vodních ploch a toků a v chráněných územích. Dále je třeba znát jeho možný vliv na ostatní organismy (vodní rostliny a živočichy), životní prostředí a lidské zdraví. Důležitým vodítkem je rozhodnutí o registraci, které se vydává ke každému přípravku a definuje možnosti jeho použití.
Při použití herbicidů je třeba preferovat selektivní herbicidy a to všude tam, kde je to možné. Selektivní herbicidy nemají negativní účinky na klíčící trávy a jimi ošetřené pozemky rychle zarůstají travou, vznikají zde zapojené travní porosty, které je v případě křídlatek vhodné ještě doplnit výsadbou původních dřevin. V případě použití totálních herbicidů je vhodné provést dosetí ošetřených ploch vhodnou travní směsí a rovněž dosadit vhodné dřeviny.
Na plochách v 2. zónách CHKO a v OPPLZ II. stupně (ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů) mohou být na základě výjimky použity chemické metody typu nátěr formou knotového aplikátoru na stonky nebo injektáž stonků, ve vhodných případech i bodový postřik. Každá taková aplikace musí být předem projednána s příslušným orgánem ochrany přírody (Správa CHKO, apod.) a nebo ochrany vod (ČILZ). Zásah nesmí být proveden před udělením potřebné výjimky.
Zásah chemickými prostředky na území CHKO musí být předem ohlášen, využít k tomu lze data z IS Heracleum.
Postřiky mohou být realizovány pouze za vhodného počasí (bezvětří, beze srážek při ošetřování a alespoň 6 hodin po postřiku), bezprostředně po intenzivních srážkách nesmí být rostliny stříkány. V rámci projektu bude aplikace herbicidu ukončena do 15. 9. daného roku. Obecně lze postřiky provádět zpravidla až do poloviny října, ale nesmí nastat mrazivé počasí dříve, než herbicid rostliny zničí (mráz spálí nadzemní části rostliny, a postřik je pak neúčinný).
Rostliny křídlatek jsou ošetřovány herbicidem buď během vegetační sezóny (tzv. jarní postřik), nebo na jejím konci (tzv. podzimní postřik). Správně provedený podzimní postřik je považován za účinnější, jelikož v té době se rostliny chystají na překonání zimního období a zatahují asimiláty z nadzemních částí do kořenového systému a tím pádem lépe transportují i herbicid do podzemní části rostliny.
Při jarním postřiku na začátku vegetační sezony (květen – červen) musí zhotovitel vhodný herbicid aplikovat na rostliny cca 1m vysoké, v následujících 2 – 3 měsících (srpen – září) je třeba zásah několikrát opakovat na redukované ploše, protože účinnost postřiku může být v období vegetace nižší. Metoda bývá používána zejména na plochách, kde existuje zvýšené riziko zasažení okolních porostů při postřiku vzrostlých rostlin (až 3 m) v podzimním termínu.
Podzimní postřik je asi nejúčinnější chemickou metodou, pokud jsou pečlivě aplikovány herbicidy v doporučené koncentraci v pozdním létě. Vyšší, než doporučené koncentrace, nezvyšují účinnost likvidace, protože rostliny reagují okamžitým shozením listů a netransportují herbicid do oddenků, a po postřiku tedy opět obrazí. Za 2 – 3 týdny po prvním postřiku musí být překontrolováno ošetřené území a znovu aplikován herbicid na rostliny, které přežily. Tento postup musí být opakován až do úplného zničení porostu. Aplikace se provádí zádovým postřikovačem, jedná-li se o jednotlivé rostliny (polykormony) nebo motorovým rosičem, jedná-li se o rozsáhlejší souvislé plochy. Nutné je zajistit rovnoměrné zvlhčení celé rostliny. Při práci s herbicidy musí být postupováno vždy opatrně a šetrně k okolní flóře i fauně. Zvýšenou opatrnost je třeba věnovat okolí vodních toků a nádrží. Šetrná musí být také aplikace v intravilánech obcí, aby nedocházelo k poškozování veřejné ani soukromé zeleně.
Plošně rozsáhlé porosty se ošetřují buď postřikem od krajů, kdy po 2 – 3 týdnech musí být postřik dokončen, nebo do nich budou vysečeny manipulační cesty tak, aby bylo možno aplikovat herbicid i na křídlatky uvnitř neprostupných vysokých porostů. V příštím roce je pak třeba ošetřit vysekané části (manipulační cesty) na jaře i na podzim. Při ošetřování velmi rozsáhlých porostů je nutné mezi dělníky zavést systém komunikace např. značením barevným sprejem na listy rostlin, který vymezí již ošetřené plochy nebo použít markery do postřiku.
Chemický zásah je možné kombinovat s opakovaným mechanickým zásahem (sečením). Prvním zásahem je postřik herbicidu na list následovaný opakovaným sečením po 2 až 4 týdnech od postřiku a posledním sečením, když rostliny dosahují výšky do 40 cm. Posečeny musí být rostliny, které nebyly zasaženy herbicidem a nové výhony.
V prvním roce likvidace křídlatky (2013) byly porosty, které měly být chemicky ošetřeny v květnu a v červnu, posečeny co nejdříve po podpisu smlouvy a teprve potom chemicky ošetřeny. U porostů, které měly být ošetřovány v pozdním termínu, zůstala metodika beze změny.
Bodová aplikace herbicidu vpichy do stvolů nebo nátěr stvolů je vhodné použít v okolí vodních zdrojů a v jejich ochranných pásmech neboť jde o metodu velmi šetrnou k okolní vegetaci a minimalizující zasažení okolí úniky herbicidu do vody a do půdy. Metodu lze aplikovat i za horšího počasí (vítr, slabý déšť).
Injektáž je nutné provést vždy u 2/3 trsu (polykormonu) křídlatky v průběhu července, po měsíci se vrátit zpět na lokalitu a injektovat přeživší rostliny. Pro orientaci, které rostliny byly již injektovány, je vhodné „ošetřeným“ rostlinám zalomit stonek. Při injekční aplikaci bude použit 20 – 30% herbicid, vždy cca 5 ml do stvolu (3 – 7 ml) vpíchnut do stvolu nízko nad zemí (pod 2. nebo 3. nodem) nebo ve výšce 1,3 m nad zemí, a to do minimálně poloviny stvolů v polykormonu. Minimální doporučená výška křídlatek pro použití této metody je 1,5 m a průměr stonků minimálně 1,5 cm (nejčastěji 1,5 – 5 cm).
Zároveň je za stejných podmínek možno použít nátěr listů a stvolu. Natírá se štětcem vždy 2/3 trsu křídlatky nejlépe v průběhu července, pak se počká zhruba měsíc a vrátí se zpět na lokalitu natřít přeživší rostliny. Koncentrace herbicidu je stejná jako při postřiku. Při natírání je možné seseknout stvol v prsní výšce a také jej natřít. Je nutno dbát na minimalizaci úkapů roztoku herbicidu. Tuto metodu je možné kombinovat s mechanickou metodou – sečením, dle výše uvedených podmínek.
KARLOVARSKÝ KRAJ
PODMÍNKY PŘEVZETÍ PLOCH KŘÍDLATEK V PROJEKTU:
- Do 30.6. – min 1. postřik u „jarní metody“ nebo 2 seče ploch mimo ekozemědělství
- Do 31.8. – min 2. „jarní“ postřik nebo 1. „podzimní postřik“ a další 2 seče ploch mimo ekozemědělství
- Do 30.9. – další postřiky a seče dle potřeby, dosečení nedopasků u ekozemědělství
Konečné předání prací proběhlo k 30. 9.,nedostatky musely být odstraněny nejpozději k 15. 10. daného roku.
Stav lokalit při převzetí:
- při použití chemických metod likvidace křídlatek:
Při předání na lokalitách nesmí zůstat žádné neošetřené rostliny, všechny rostliny musí jevit výrazné známky zasažení herbicidem – jsou zpravidla žluté nebo hnědé nebo bez turgoru apod. při použití mechanických metod likvidace křídlatek:
Při předání musí být sečené křídlatky vždy nižší než 40 cm, na lokalitách nesmí zůstat neposečené rostliny. V případě vyrývání nesmí na místě zůstat vykopané rizomy.
KARLOVARSKÝ KRAJ
FOTOGALERIE
